Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy ve Vyškově je místo, které mnozí znají buď ze své vlastní zkušenosti nebo zprostředkovaně z vyprávění. Někdo má jen neurčitou představu, někdo o nás nikdy neslyšel nebo ho takové věci nezajímají. Snad bychom se všichni mohli shodnout na tom, že je to místo, kde někdo někomu v něčem radí, a že se to týká vztahů mezi lidmi. Psychologové a sociální pracovnice v poradně pro rodinu se zabývají přímo konkrétními vztahovými problémy a hledají společně s jejich nositeli dobrá východiska a řešení. Jejich úkolem je být takovými vztahovými poradci. Poskytovat poradenství v oblasti mezilidských vztahů ale není jen tak. Lidové rady a moudrosti jsou mnohdy velmi cenné, ale nelze na ně vždy spoléhat. Mezi lidmi kolují často mnohé mýty a předsudky, které vztahy ještě více komplikují. Také není možné udílet užitečné rady bez dobré znalosti situace příchozího, ani bez porozumění tomu, co je pro daného člověka důležité, jaké jsou jeho hodnoty. Dobrý poradce se neobejde bez schopnosti vcítit se do starostí, které prožívá ten druhý, ani bez ochoty být v kontaktu s druhým lidsky angažovaný, osobní a upřímný. Dobrý poradce, psycholog, sociální pracovník nebo třeba lékař, logoped či pečovatelka zkrátka nemohou své dobře míněné rady jen tak sypat z rukávu.
Profese, jejichž hlavní náplní je pomáhat lidem, jsme si zvykli označovat jako pomáhající profese. Každá z nich má samozřejmě svou odbornost, tj. souhrn vědomostí a dovedností, které jim poskytla jejich škola. Společným jmenovatelem ale zůstává pomoc druhým lidem na profesionální úrovni. A ta, právě aby byla skutečně profesionální, potřebuje dobrou „údržbu“. Mezi pomáhajícími pracovníky je taková péče o dobrou profesní kondici označována jako supervize. Všichni pracovníci poradny odbornou supervizí průběžně procházejí a také ji poskytují kolegům z jiných pomáhajících profesí, kteří projeví zájem. Vedoucí poradny pro rodinu Mgr. Virginia Kočárová je akreditovaným supervizorem, a je tedy i garantem kvality poskytované supervize.
Poradna již více než rok nabízí zájemcům z řad pomáhajících pracovníků možnost účastnit se tzv. balintovských supervizních skupin. Skupina je otevřená a umožňuje účastníkům konzultovat své profesní pochybnosti a nejistoty, čerpat náměty k řešení „svých“ případů, nasávat zkušenosti druhých, a nejen to. Jejím velkým přínosem je také možnost reflektovat svou roli ve vztahu ke klientovi, to, co do něho jako pomáhající pracovník přináším, vnímat rizika možných nedorozumění mezi profesionálem a klientem, která mohou vycházet z našeho odlišného pojetí světa, žebříčků hodnot či třeba komunikačních šumů. Je zde příležitost získat podporu a ujištění v zacházení s případem či naopak nechat si ukázat jinou cestu, po které bychom se třeba jinak nevydali. Sami zde máme šanci zastavit se, více a detailněji zkoumat složitý případ, zamyslet se nad ním a hledat možná východiska. Nejde jen o to, že „víc hlav víc ví“ a o inspiraci od kolegů, kteří se setkávají ve své každodenní práci s jinou či obdobnou problematikou. Účast na balintovské skupině je také motorem osobnostního rozvoje, který je právě u pomáhajících pracovníků tak často svázán s rozvojem v profesní oblasti. Ale dost už vychvalování balintovských skupin. Lépe než číst je sami zažít. Čímž se dostáváme k účelu tohoto článku.