Úvahy o založení Manželské a předmanželské poradny ve Vyškově se datují od léta 1977. Manželská a předmanželská poradna ve Vyškově byla oficiálně ustanovena rozhodnutím Rady ONV ze dne 26. 1. 1978 se zpětnou platností k 1. 1. 1978. Od ledna 1978 se datují první spontánní kontakty klientů s tehdy fakticky ještě neexistující poradnou. Poradna měla jednoho zaměstnance – promovaného psychologa Miroslava Bláhu – a sídlila v prostorách ředitelství tehdejšího Okresního ústavu sociálních služeb Vyškov (OÚSS). Skutečné zahájení práce poradny lze datovat od přelomu měsíce března – dubna 1978, kdy byly poradně přiděleny prostory a kdy do zaměstnaneckého poměru nastoupila paní Alena Novotná, a to na místo sociální pracovnice. Začátky snad nikdy nebývají bez problémů. Přijetí psychologa Bláhy do pracovního poměru v září 1977 a ani ne po měsíci zrušení jeho pracovní smlouvy z důvodu jediné věty o kritickém postoji k událostem roku 1968 v osobním spisu a následné obnovení této smlouvy samozřejmě s sebou nesly chaos, který se umocňoval tím, že bylo zapotřebí zařídit místnosti, kde bude poradna sídlit, a hlavně vypracovat koncepci o budoucí práci poradny. Hektický čas vyvrcholil 1. celorepublikovou konferencí o manželském poradenství, která se konala ve Vyškově.
V roce 1978 pracovalo v tehdejší ČSSR 37 manželských poraden.
Zájem o služby poradny rostl každým rokem. Postupně bylo rozšířeno spektrum poradenských služeb o externisty právníka a dětského psychologa. Ve třetím čtvrtletí roku 1984 byl zahájen provoz detašovaného pracoviště Manželské a předmanželské poradny ve Slavkově. Personálně byl provoz slavkovské poradny zajištěn psycholožkou Zorou Urbánkovou. Když v roce 1994 odešla Mgr. Zora Urbánková do Nymburka, nepodařilo se již získat pro pracoviště Slavkov dalšího psychologa. Ke dni 1. 9. 1994 bylo detašované pracoviště ve Slavkově zrušeno a vyškovská poradna byla posílena o dalšího psychologa.
Změny ve společnosti po roce 1989 se dotkly i existence poradny.
Snad nejvýznamnější událostí v manželském poradenství vůbec byl vznik Asociace manželských a rodinných poradců na přelomu let 1989 a 1990. Ve spolupráci s MPSV ČR se asociace zaměřuje především na udržování a zvyšování profesních kompetencí manželských a rodinných poradců a sociálních pracovníků.
Dnem 23. 8. 1990 ukončil pracovní poměr jmenováním do jiné funkce vedoucí poradny Mgr. Miroslav Bláha. Od 5. 11. 1990 do 1. 6. 1995 byla vedoucí poradny PhDr. Hana Marková. Začátek 90. let přinesl také změnu v oficiálním názvu poradny ve Vyškově a Manželská a předmanželská poradna byla přejmenována na Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy.
V roce rodiny, tj. v roce 1994, se poradna vyznamenala svou aktivní účastí v konkursu na podporu projektů ochrany dětí a mládeže, který vyhlásilo Ministerstvo školství ČR. Dva z poradnou vypracovaných projektů byly uznány jako velmi kvalitní a poradna dostala na jejich realizaci grant. Díky dotaci, kterou poradna získala na projekt „Pomoc multiproblémovým dětem, mládeži a jejich rodinám“, byla zřízena místnost pro skupinovou terapii.
Od té doby je v poradně realizována nová služba pro klienty poradny – účast v psychoterapeutické skupině. Podstata této formy psychoterapie spočívá v tom, že hlavním psychologickým prostředkem zde jsou vztahy mezi členy záměrně sestavené skupiny klientů a mezi skupinou a terapeutem. Absolvováním skupinové psychoterapie lze dosáhnout vhledu do problematiky jedince, pomoci pochopit a změnit nesprávné postoje, změnit málo adaptivní vzorce chování, zprostředkovat poznatky o zákonitostech mezilidských a skupinových procesů, podpořit zrání osobnosti a také vyřešením interpersonálních či intrapsychických konfliktů odstranit chorobné příznaky. Během pravidelných setkání se členové skupiny věnují volně plynoucí diskusi, terapeut interpretacemi pomáhá odhalovat nevědomé motivy jednání a přenosu. Terapeut v podstatě svými interpretacemi udává základní směr k hledání souvislostí a následně se skupina sama aktivně podílí na interpretacích. Odpovědně lze konstatovat, že lidé, kteří absolvovali skupinovou terapii, získali hluboký vhled do složitostí lidské psychiky a zároveň i zážitky tolerance, respektu k ostatním, získali zkušenost s funkčností otevřených demokratických vztahů mezi lidmi.
Na začátku své existence poradna organizačně spadala pod OÚSS Vyškov, později přímo pod sociální odbor Okresního úřadu Vyškov. Když byla v 90. letech založena příspěvková organizace města Středisko sociálních a rodinných služeb, stala se poradna součástí střediska. Nehledě na tyto změny byla za celou dobu existence poradny zachována její podstata, tj. poradna byla stále státní institucí poskytující psychologické služby lidem v psychické tísni: jednotlivcům, párům a celé rodině. Poradna nadále poskytuje služby obyvatelstvu bezplatně. Garancí odborné úrovně poskytovaných služeb je vysoká kvalifikace jednotlivých pracovníků. Většina zaměstnanců splňuje nejvyšší kvalifikační požadavky, stanovené Asociací manželských a rodinných poradců. Kromě manželského poradenství a psychoterapie se poradna věnuje sledování vývoje a poradenskému vedení dětí v pěstounské péči, rozvodovému a porozvodovému poradenství, poradenství a psychoterapii pro osamělé, mezigenerační problematice, psychologickým aspektům nezaměstnanosti apod. Všichni zaměstnanci poradny jsou samozřejmě vázáni mlčenlivostí.
Za dobu existence se na poradnu obrátilo se žádostí o pomoc několik tisíc klientů, realizovalo se několik desítek tisíc konzultací. Katamnestické studie opakovaně potvrzují, že zhruba v 30% až 40% případů se podařilo problém vyřešit a vztahy v rodině harmonizovat. Ale i tam, kde byly konflikty již natolik chronické a rozvinuté, že se je nepodařilo úspěšně zvládnout, uvádí téměř 80% klientů, že kontakt s poradnou pro ně znamenal významný krok při hledání nových životních orientací. Pokud klient navštívil poradnu až v průběhu rozvodového řízení (z vlastní iniciativy, na doporučení soudu či OPD), měl více než dvacetiprocentní šanci, že k rozvodu nakonec nedojde a vztahy v manželství se podaří upravit.
V roce 1994 byla na žádost zřizovatele provedena hloubková kontrola činnosti poradny. Kontrolu provedla předsedkyně AMRP, oblast Brno PhDr. Věra Capponi. Závěr kontroly zněl následovně: „Poradnu lze hodnotit jako prosperující instituci, v níž jsou v pořádku jak administrativní, tak odborné aktivity“. Další prověrka Rodinné poradny ve Vyškově proběhla v říjnu 1996. PhDr. Věra Capponi zhodnotila poradnu jako dobře vedenou instituci jak po odborné, tak i administrativní stránce a doporučila při propagaci poradny více informovat o nabídce služeb a možnostech pomoci v konkrétních rodinných problémech.
Od 1. 6. 1995 byla vedoucí poradny jmenována Mgr. Virginia Kočárová a tuto funkci zastává doposud. Poradna řešila několik let složitou personální otázku, kdy se vzhledem k velmi průměrnému ohodnocení pracovníků poradny vyměnilo několik psychologů – PhDr. Čermáková, PhDr. Marková, Mgr. Chronc, Mgr. Ženata, Mgr. Voltrová, Mgr. Štulíková, Mgr. Myslikovjan, Mgr. Miroslav Bláha a Mgr. Richard Šimáček.
Nesmírnou hodnotou poradny je a zůstává její flexibilita při práci. Když po přijetí Zákona o sociálně-právní ochraně dětí bylo zapotřebí zajistit přípravné kurzy pro žadatele o náhradní rodinnou péči, poradna se se ctí zhostila i tohoto úkolu. Psychologové zajistili kompletní organizaci a realizaci sedmi přípravných kurzů pro žadatele o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče. Od roku 2001 až do roku 2006, kdy se konal poslední kurz pro žadatele NRP, bylo vydáno celkem 72 osvědčení o úspěšném absolvování kurzu. Velmi se osvědčila zkušenost s tím, že jsou žadatelé ještě před převzetím dítěte v kontaktu s psychologem, a pracovníci poradny se často setkávali s případy, kdy žadatelé chtěli nadále spolupracovat s tím samým psychologem po převzetí dítěte do své péče. Tato praxe je velmi přínosná v případech náhradní rodinné péče, kdy adoptivní rodiče nebo pěstouni často potřebují odbornou radu při výchově dítěte.
19.4.2002 se poradna přestěhovala do nových prostor na adrese Smetanovo nábřeží 27.
Při příležitosti 25. výročí od založení poradny byla rozšířena nabídka služeb o internetové poradenství. Od první poloviny roku 2003 se mohou zájemci o psychologické poradenství prostřednictvím e-mailové komunikace obracet na psychology poradny, kteří dle kapacity odpoví co nejdříve, nejpozději však do jednoho týdne od přijetí e-mailu. Od téhož roku je činnost poradny prezentována na webových stránkách, jejichž bezplatný provoz od počátku zajišťuje firma AutoCont Vyškov.
Na jaře 2003 požádala poradna Krajský úřad Jihomoravského kraje o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a krajský úřad toto pověření ke dni 26. 5. 2003 vydal.
Poradna postupně rozšiřovala nabídku svých služeb a navazovala spolupráci s dalšími institucemi činnými především v sociální sféře. Počínaje 6. září roku 2004 začali psychologové poradny (v té době Mgr. Kočárová, Mgr. Musilová a Mgr. Šimáček) poskytovat psychologické služby přímo v Ústavu pro tělesně postižené v Habrovanech (nyní Habrovanský zámek, p.o. – Domov pro osoby se zdravotním postižením). Hlavní práce psychologa v terénu spočívala v poskytování psychologického poradenství obyvatelům ústavu. Podle potřeb a přání konkrétních klientů probíhaly rozhovory různé délky a různé intenzity. Klienti konzultovali s psychology nejen naléhavé akutní problémy, kontakt s odbornými pracovníky poradny vyhledávali také kvůli potřebě empatického lidského setkání, touze po zážitku alespoň základního lidského porozumění, respektu vůči jejich osobě a pocitu vlastní důstojnosti bez ohledu na míru a druh postižení. Přítomnost psychologa přímo v terénu mezi klienty ústavu přinesla několik neplánovaných, neorganizovaných a nestrukturovaných setkání skupiny obyvatel s psychologem. Některé skupiny začaly fungovat jako encounterové. Také zaměstnanci ústavu zaznamenali přínos pro svou práci plynoucí z přítomnosti psychologa v ústavu – probíhaly krátké přednášky a besedy s psychologem určené pro personál, zaměstnanci postupně začali využívat nabídku supervize ze strany poradny. Psychologové poradny chtějí svou prací v Habrovanském zámku přispívat k současnému trendu v poskytování sociálních služeb, tj. napomoci směřování ke kultuře učení a rozvoje organizace společně s respektem vůči základním lidským právům a potřebám uživatelů služeb. Práci poradenských psychologů přímo v ústavu považujeme za velmi smysluplnou a zcela ve shodě se standardy kvality sociálních služeb.
Ve druhé polovině roku 2004 sestavili psychologové poradny Mgr. Musilová a Mgr. Šimáček resocializační program, zaměřený na rozvoj psychosociálních dovedností. Tento program byl vytvořen poté, co poradna navázala těsnější spolupráci s pracovníky Probační a mediační služby ČR. Společným předmětem zájmu psychologů poradny a probačních úředníků byla veřejná potřeba ucelenější péče o mladistvé pachatele trestné činnosti, kteří byli odsouzeni k výkonu alternativního trestu. Aktivity programu byly zacíleny na rizikové oblasti chování a jednání těchto sociálně ohrožených klientů a podněcovaly rozvoj potřebných psychosociálních dovedností účastníků kurzu. Resocializační program „Rozvoj psychosociálních dovedností“ byl finančně podporován dotací Ministerstva spravedlnosti ČR. Na období let 2005 – 2006 poradna získala akreditaci k realizaci tohoto programu jako programu probačního s funkční návazností na činnost Okresního státního zastupitelství Vyškov a Okresního soudu ve Vyškově.
Od 1. 1. 2005 se poradna stává jedním ze zařízení Centra sociálních služeb Vyškov, o.p.s. A tak rokem 2004 končí období, kdy poradna fungovala v rámci příspěvkové organizace Středisko sociálních a rodinných služeb, a ze státní sféry přechází pod obecně prospěšnou společnost.
Na podzim 2006 vznikla nová služba Centra sociálních služeb Vyškov, o.p.s. a byl zřízen Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni v Opatovicích. Vedoucí nového azylového domu byla jmenována dosavadní sociální pracovnice poradny Alena Novotná, která jediná v poradně pracovala od samého jejího založení v roce 1978. Personální obsazení poradny tak nabylo během roku 2007 zásadní proměny – Mgr. Šimáček se stal externím spolupracovníkem poradny (do konce roku 2008), na místo manželského poradce nastoupila Mgr. Hana Chmelařová a jako sociální pracovnice nastoupila Bc. Marie Badalová. V roce 2010 dokončila PhDr. Chmelařová navazující studium psychologie rigorózní zkouškou a nastoupila na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Na místo psychologa byla začátkem roku 2011 přijata Mgr. Eva Habětínková, kterou v létě 2012 vystřídala Mgr. Barbora Syptáková.
Stabilizovaná personální situace umožnila rozvíjet další aktivity poradny v oblasti podpory rodiny a jejího optimálního fungování ve společnosti. Poradna získala na své projekty dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Od roku 2008 realizují zaměstnanci poradny Semináře náhradní rodinné péče pro pěstounské rodiny a od roku následujícího pořádají také díky podpoře MPSV přednášky o výchově a rodičovství pro širokou veřejnost.
Ve dnech 19. – 21. ledna 2010 proběhla v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy inspekce z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Inspekční tým přezkoumával způsob a kvalitu poskytovaných sociálních služeb a kontroloval plnění povinností dle Zákona o sociálních službách. Inspekce hodnotila činnost poradny podle 48 kritérií standardů kvality a došla k závěru, že poradna poskytuje služby na dobré úrovni. Tuto skutečnost dokládá i počet získaných bodů (128 ze 144 možných) a také procentní vyjádření kvality našich služeb (88,89%).
Zaměstnanci Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy chtějí nadále pokračovat ve svém úsilí a naplňovat poslání poradny – tj. poskytovat odbornou pomoc a poradenství lidem, kteří se ocitli v psychické či sociální tísni. Svou činností chceme i v dalších letech přispívat k utváření příznivých rodinných, partnerských a mezilidských vztahů, napomáhat rozpoznání a odstranění příčiny poškození těchto vazeb a podporovat opětovné optimální zapojení člověka do rodinného a občanského života.