Přes veškeré nesnáze se uskutečnil náš tradiční každoroční dvoudenní seminář. Byli jsme v hotelu Allvet skoro sami, slovo „školení“ bylo pro hotel dostačující, aby nám prostor a veškerou péči zajistil. Skupina ve svém složení byla většinou skupinou osob, které se znají. O to jednodušší bylo nově přítomným do skupiny „zapadnout“. Tentokrát jsme seminář pojmenovali „Virtuální a reálný svět“. Po tradičním skupinovém „kolečku“ (představení se, sdělení očekávání…) byla možnost alespoň krátce představit skupině vzácnou návštěvu profesora Fakulty sociálních studii Masarykové University v Brně – Prof. PhDr. Davida Šmahela, Ph.D. Profesor Šmahel je vedoucím výzkumného týmu, který se zabývá oblastí psychologie a internetu. Měli jsme možnost poslouchat moudra o tom, že „internet je výrazná součást našeho života a chování lidí v běžném světě se zrcadlí i v tom virtuálním“. Zaznělo hlavní doporučení zajímat se, diskutovat s dětmi o jejich online aktivitách, proč a co dělají na internetu a současně nezanedbávat jejich emocionální a sociální potřeby v běžném světě, nezakazovat, ale zajímat se. Bylo zcela pochopitelné a příjemné slyšet následující den, jak vnučka babičce vysvětlovala, co vše poskytuje aplikace Tik Tok, co ona tam dělá…
Profesor byl s námi pouze on-line, což díky výpomoci přítomného informatika Radka proběhlo plynule. Skupina se potřebovala vrátit k tomu, co jsme slyšeli, viděli…jak jsme tomu porozuměli…takže se diskutovalo…
Ne vše v životě i v práci se povede dle očekávání…Následovala další on-line přednáška dvou školních psycholožek na téma Vliv digitálního světa na děti. Zřejmě skutečnost, že psycholožky pracuji ve školství, bylo důvodem, že skupina určitě něco slyšela, ale v době přednášky měla skupina jinou potřebu – povídat, diskutovat…ne pouze poslouchat.
Jako obvykle i na tomto semináři se skupina skoro tři hodiny věnovala zhlednutí části filmu a následné analýze psychologie/prožívání pěti osob z filmu Chlapectví (Boyhood, USA, 2014).
Do reálného světa se skupina vrátila více následující den, kdy kromě své práce formou diskuze/povídání se potkala osobně s psychologem Mgr. Tomášem Nagy, který vyprávěl o existenci Diagnostického ústavu pro mládež, středisku výchovné péče, o svých zkušenostech z práce v této organizaci. Kolega Nagy dokázal oslovit skupinu, bylo to nejen zajímavě, ale v řadě případů i užitečné.
Osobní zkušenost na semináři trvale přítomné psycholožky Mgr. Kočárové je velmi pozitivní – skupina pracovala, většina účastníků se do práce zapojila osobně, aktivně…názory byly slyšet různé, skupina ve většině případu byla schopná dojít k majoritou akceptovatelným názorům, postojům…Když na závěr zaznělo sdělení, že někteří z účastníků semináře jsou na takovém setkání naposled, že dítě, o které se starají bude už za rok zletilé se zcela přirozeně objevil prožitek smutku a skoro „abiturientní“ představa, že za jiných podmínek, ale přece snad i za rok se potkáme…Děkujeme všem za účast, za práci a s přáním všeho dobrého se loučíme… Na poslední společné fotografii jsou pouze ti, kteří vydrželi až do samotného konce. Bylo nás více…
Již tradičně byl souběžně s programem pro pěstouny zajištěn také pestrý program pro děti, které své pěstouny na Allvet rády doprovází. Program pro dětskou skupinu měla na starost psycholožka poradny Mgr. Petra Fabinová ve spolupráci se sociální pracovnicí poradny Mgr. Petrou Kovaříkovou a již osvědčenými externistkami. Dětský program s názvem Kouzelníci z Allvetu (tzn. kouzla, čáry a magie versus reálný svět) obsahoval nejen odborně vedené povídání např. s lektorem Společnosti Podané ruce – vedoucím Centra prevence Brno Mgr. Janem Veselým PhD., zaměřené na prevenci rizikového chování včetně rizik na sociálních sítích a užívání jiných návykových látek, ale také zábavu (čarohry, čarotelekvíz, čarostezka, ponožkový had…), výtvarné tvoření (čaroklobouk, malování na kamínky, výroba čarokoštěte, týmová čarodějnice…) a sportovní aktivity (čaroflorbal, čarodějná honička, závody pavouků, fotbal..).
Počasí nám opět přálo, takže jsme kromě vnitřních prostor hotelu (pro přednášku a kreativní výtvarné tvoření) mohli plně využívat i venkovní areál s jeho lákavými možnostmi (hřiště na fotbal a čaroflorbal, dětské prolézačky, trampolína, zalesněný parčík pro čarostezku, ohrady se zvířátky).
Děti si s sebou domů odnášely nejen krásné vzpomínky na společně strávený čas, malou odměnu za statečnost při plnění veselých úkolů, ale také Čarodějnické vysvědčení jako vzpomínku na společný „slet“. Ani letos jsme neopomněli vytvořit maličkost pro pěstouny – náhradní rodiče dětí, v podobě malovaného kamínku na památku jako poděkování za jejich lásku a péči.
