Ve dnech 18. a 19. května 2018 se uskutečnil další vzdělávací víkendový seminář pro pěstouny. „Víkendovky“ se přednostně účastní hlavně ti pěstouni, které naše poradna doprovází ve výkonu jejich péče o přijaté děti, kapacita nám ale každoročně umožňuje nabídnout účast také několika pěstounům jiných doprovázejících organizací. Akce proběhla stejně jako v loňském roce v hotelu Nemojanský mlýn, který disponuje vhodnými prostory jak pro práci skupiny dospělých, tak pro aktivity dětí. O organizaci vzdělávací části pro dospělé se starala Mgr. Renata Musilová s vydatnou podporou PhDr. Richarda Šimáčka, dětský program probíhal pod vedením Mgr. Evy Jarošové a Mgr. Lenky Noskové, kterým pomáhalo několik externistů.
Program pro pěstouny je tvořen osvědčeným způsobem: kombinujeme přednášky na vhodná témata se zážitkovou formou práce tak, aby byl celkový přínos co možná nejvyšší. Naše pozvání přijali zajímaví a zkušení lektoři, z nichž některé naši pěstouni znají z předchozích vzdělávacích akcí. O tématu raného psychického vývoje pohovořil brněnský dětský terapeut Petr Sakař, PhD., o utváření rané psychické vazby (attechmentu) manželé Mgr. Žaneta Smejkalová a PhDr. Jiří Smejkal, kteří se kromě klinické a psychoterapeutické práce s dětmi věnují také péči o pěstouny v olomoucké doprovázející organizaci Isis. Velmi zajímavý byl program v rámci projektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci „E-bezpečí“. O nástrahách, které mohou představovat sociální sítě hovořili jejich odborní pracovníci s pěstouny i dětmi. PhDr. Richard Šimáček se zase ve skupině dospělých věnoval tématu komunikace v přednášce nazvané „Slyšet, poslouchat, naslouchat“.
Děti měly po celou dobu semináře velmi bohatý program. Ten byl tvořen hrami a aktivitami s psychologickým potenciálem. Intenzivní kontakt psycholožky naší poradny s dětmi přináší mimo jiné bohatý diagnostický materiál, který je pak využíván pro další poradenskou práci s pěstounskými rodinami.
Za velmi vydařenou považujeme letos i společnou, emočně velmi náročnou společnou práci dětí a jejich náhradních rodičů. Podařilo se nám v ní naladit pěstouny i děti na často opomíjenou vlnu porozumění a vzájemné úcty.
Vesměs pozitivní zpětné vazby pěstounů, které nám poskytli v závěru semináře, nám dávají naději, že náš způsob společné práce na vytváření dobrého pěstounství má smysl a že v něm rozhodně chceme dál pokračovat.
